Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jezdec a jeho výcvik

20. 3. 2010
Sed jezdce - alfa a omega ovládání koně

Ilustrační foto.

Pouze v případě, že jezdec koně v pohybu neruší, může správně používat pomůcky a podporovat ho. A jen za toho předpokladu je kůň uvolněný. Jestliže jezdec nesedí rovně, je před pohybem nebo za pohybem, zcela jistě ruší přirozený takt koně. Jestliže není pohyb pravidelný, pak není kůň uvolněný. Jestliže není kůň uvolněný, nemůže ani jezdec sedět uvolněně a obráceně. A tady začíná tento začarovaný kruh. První kritérium korektního sedu je tedy „sedět rovně“.

Jak toho dosáhneme?

Co má zásadní vliv na sed je samozřejmě sedlo, které pasuje jezdci i koni. Po nasednutí a měkkém dosednutí do sedla bychom měli sklouznout sedem přímo do nejhlubšího bodu sedla, když spustíme obě nohy volně dolů. Pak nohy mírně pokrčíme, vsuneme chodidla do třmenů a opět je napneme. Třmeny ohraničují polohu nohy. Pokud je svalstvo uvolněné, pata sama sklouzne do nejnižšího bodu. Pozor: chybou je tlačit silou patu dolů, protože pak je celá noha ztuhlá a jezdec pak nemůže být uvolněný a drncá v sedle. Špička boty by měla ležet na zadním okraji podbřišníku, což u dobře padnoucího sedla musí jit samo od sebe. Když jezdec vezme otěže do ruky, paže volně zůstávají podél boků až k loktu. Jestliže nejsou paže uvolněné, nelze docílit měkkého spojení ruky s hubou koně.
Když jezdec sedí špatně, je to patrné z pohybu koně: prohýbá hřbet, hází hlavou atd. I jezdec zaznamená, že něco není v pořádku, protože se rychle unaví, může dojít i ke křeči svalstva, nohy a záda bolí. Vinu nemá hledat jezdec u koně, ale u sebe. Když správně nesedí, je ztuhlý, tvrdý. Ztuhlý jezdec ruší koně, kůň se pohybuje hůře a jezdec je ještě ztuhlejší. Co teď? Jediné řešení je udělat si pauzu, zkorigovat sed a začít znovu. Nejvhodnější je provádět kontrolu svého sedu a provádět cviky za účelem jeho zlepšení během krokových repríz na jízdárně. Je potřeba mít pod kontrolou své tělo, abychom mohli mít pod kontrolou koně.

Ilustrační foto.

Pokud jezdec sedí za kolmicí , pak kůň uhýbá hřbetem, jezdec nemůže sedět nerušeně ve středu, kůň padá na předek, oba jsou ztuhlí, kůň se vyhýbá přilnutí, ruka jezdce je tvrdá. Jak se posadit rovně? Paže volně svěste kolmo dolů, trup narovnejte tak, aby rameno bylo v jedné svislici s kyčlí - a v této poloze sedíte rovně.

Pokud jezdec sedí před kolmicí , pak holeně ujíždějí dozadu a jsou ztuhlé, jezdec se nohama drží koně. Váhou zatěžuje více předek koně, který se stává neochotným (buď dopředu jít odmítá a nebo naopak prchá). Tato chyba sedu bývá nejčastěji známkou úzkosti jezdce.

Jestliže jezdec nedrží hlavu zpříma , volně hlavou „klimbá“ při jízdě a brada mu padá na prsa, pak jde automaticky koni za pohybem a je to nepohodlné jezdci i koni.

Zpravidla v obratech nebo při nacválání se objevuje chyba, při které je jezdec nahýbá v kyčlích do strany . Pokud se jezdec nahne v kyčlích dovnitř kruhu, přenese své těžiště ven, na druhou stranu a v tu chvíli jde kůň vnější plecí ven, aby udržel rovnováhu. Tomu se jezdec intuitivně brání a tahá za otěž přes krk koně, což je další zásadní chyba.

Se ztuhlostí v ramenou nejčastěji souvisí chyba vysokého držení rukou jezdce. Ruka je tvrdá, kůň se natahuje a lehá si do otěží a nebo se brání tlaku udidla. Měkké spojení ruky s hubou koně je v takovém případě nemožné.

Pokud otěže nejsou stejné dlouhé , buď sedí jezdec křivě a nebo kůň nese hlavu šikmo. V obratu by se měl jezdec trupem mírně natočit dovnitř (vnitřním ramenem dozadu), tím dojde automaticky ke zkrácení vnitřní a prodloužení vnější otěže. Důležité je, aby jezdec zůstal uvolněný i při zádržích - hrubou chybou je, když jezdec při zádrži silně stiskne kolena a zakloní se, protože ruka je pak automaticky tvrdá a kůň se prohne ve hřbetu (utíká hřbetem od jezdce).

To co vypadá v teorii celkem jednoduše, není v praxi tak snadné realizovat. Proto by si jezdec neměl klást od počátku příliš vysoké cíle. Lepší je postupovat pomalu a pozvolna si pěstovat cit pro jízdu.

K tomu, aby se člověk narovnal a udržoval rovnováhu, musí aktivně zapojit svalstvo, které mu pomáhá držet páteř ve vzpřímené poloze, vyrovnávat pohyby hřbetu koně a zemskou přitažlivost. Jezdec, který sedí rovně, šetří nejen své klouby, ale i energii. Jeho pohyby působí lehce a ekonomicky.
Jak se vlastně pobízí?
Ilustrační foto.

Většina začátečníků zažila na chytrých školních koních chvilky bezmoci. Často je výsledek úporného kopání a pobízení spíše odpor koně. Principy ježdění na koni jsou stále stejné, ale špatně se to vysvětluje. Rozhodně tedy neuškodí přečíst si o pobízení něco odněkud jinud, i když jde o to samé co vám jistě už vysvětloval trenér, jen možná jinými slovy.

Důležité je si uvědomit, že ta věc má systém: kůň rozumí pobídce holeně jen za určitých předpokladů. Základem pro to, aby jezdec mohl koně vůbec pobídnout je korektní sed a je v kontaktu s koněm všemi pomůckami. Pobízet jen holení bez spolupráce ostatních pomůcek je nejčastější chybou.

Pak je tu ještě jedna podstatná věc - jezdec si musí věřit! Když si nevěří, jeho tělo přestává fungovat o moment dříve než to vzdá sám jezdec. Kůň reaguje na pokyn - rád bych tě zastavil, ale ty asi nezastavíš; rád bych, abys naklusal, ale ty mě stejně asi neposlechneš...

Musíte si uvědomit, že nepobízí pouze lýtko, ale celá noha. Snažte se jí udělat co nejdelší, tlačte koleno co nejníž, tím se automaticky napne lýtko. Když začnete tím, že křečovitě prošlápnete patu, ztvrdnete a kůň také, ale když nohu protáhnete dolů celou od kyčlí po patu, pata sama sklouzne do správné a pro jezdce přirozené polohy - každý není schopen okamžitě hluboko prošlápnout patu, ale určitě jí může mít aspoň trochu pod úrovní třmenu - kotník musí zůstat pružný. Pokud jezdec tlačí patu dolů za hranici jeho normálních možností, blokuje kotník a to už je špatně. A když nohu správně stočíte dovnitř, aby přiléhala co největší plochou korektně ke koni, můžete koně pobídnout. Tento signál pro koně zesílíte, když holení stisknete a strčíte jí přitom o pár centimetrů proti srsti dopředu. Prudký stisk holeně nemá proti tomu žádný účinek. Správně pobízející holeň „dýchá“ s koněm na jeho břiše v rytmu jeho pohybu.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář