Výživa hříbat a odstávčat
Výživa hříbat a odstávčat
Výživa novorozených hříbat
Hříbě se rodí s energetickou rezervou ve formě hnědého tuku. Hnědá tuková tkáň má vyšší energetickou hodnotu, obsah vody a stravitelnost než klasický bílý tuk. Produkuje dostatečné množství energie pro podporu všech životních funkcí hříběte po dobu nejméně 36 hodin po narození. Pro všechna novorozená hříbata je nezbytně nutný příjem dostatečného množství kolostra (prvního mléka klisny). Kolostrum je bohaté jak na živiny, tak především na obsah imunoglobulinů, tj. protilátek jejichž pomocí hříbě získává imunitu a odolnost vůči běžným infekčním onemocněním pro prvních několik týdnů života. Zdravé aktivní hříbě by mělo vypít 3 - 5 litrů kolostra v průběhu prvních 12 hodin po narození, později v kolostru prudce klesá obsah imunoglobulinů. Kromě výživných látek a imunoglobulinů obsahuje kolostrum také protein, který má přirozený projímavý efekt a který stimuluje střevní činnost a podporuje vyloučení střevního obsahu novorozeného hříběte. Většina hříbat vyloučí střevní obsah - smolku - během 3 hodin po přijmutí kolostra. Příjem kolostra je pro hříbě naprosto nezbytný a nesmí být nahrazen příjmem obyčejného mléka nebo vody. Jestliže klisna do 12 hodin po porodu neprodukuje kolostrum je nutné obstarat kolostrum mražené nebo kontaktovat veterináře. Snížený a nedostatečný obsah imunoglobulinů v kolostru mívají straší klisny po 18 - 20 roce života. Nekvalitní kolostrum s nízkým obsahem účinných látek může mít po porodu také klisna, které odkapávalo mléko z mléčné žlázy více jak 3 dny před porodem. Takové kolostrum není plnohodnotné a nemusí zabezpečit dostatečný přísun ochranných protilátek.
Sající hříbě - prvních 8 týdnů
Zdravé novorozené hříbě saje během prvního týdne průměrně 4 x za hodinu a průměrná doba sání je okolo jedné minuty. Po prvním týdnu života by hříbě mělo sát 2 - 3 x za hodinu, nebo 60 - 65 x denně. Většina hříbat začíná okusovat trávu pátý až sedmý den života, ale získávají takto jen velmi málo živin. Pro hříbata ve věku 7-10 dní je běžné, že požírají matčiny výkaly. Toto chování je přirozené a hříbata si tímto způsobem osídlují střeva užitečnou střevní mikroflórou, která napomáhá trávení vlákniny a produkci vitamínů skupiny B. Riziko infekce střevními parazity je v tomto případě malé, protože larvy střevních parazitů potřebují obvykle týden vývoje aby byly schopny infekce. Přesto by měla být kojící klisna pravidelně každých 6 - 8 týdnů odčervována.
Sající hříbě starší osmi týdnů
Během druhého měsíce života nastává nejaktivnější růst hříběte. V tomto období produkuje klisna nejvíce mléka a její živinové nároky prudce vzrůstají. V tomto věku hříbě začíná přijímat společně s matkou koncentrované krmivo a je schopné pastvy. Teplokrevné hříbě v tomto období přibývá průměrně 1,3 kg denně. Po ukončení třetího měsíce věku se rychlý růst hříběte zpomaluje na průměrný přírůstek kolem 1 kg denně. Rychlejší hmotnostní přírůstek hříběte není žádoucí, protože rychlý růst může zapřičiňovat vývojové poruchy a onemocnění až nevratné deformace pohybového aparátu hříběte. Denní dávka jadrného krmiva pro mladá hříbata by se měla pohybovat na úrovni 2 - 2,5 % jejich živé hmotnosti. To znamená 2 - 2,5 kg jadrného krmiva pro 100 kg vážící hříbě. Hříbata by přitom měla mít neomezený přístup ke kvalitní pastvě a kvalitnímu lučnímu senu. Z jadrných krmiv je pro hříbata nejvhodnější oves a šrotovaná kukuřice. Rostoucí organizmus hříběte má velmi vysoké nároky na přísun kostitvorných minerálních látek. Pro správný růst a osifikaci kostí je třeba dbát na dostatečný přísun kvalitní plnohodnotné bílkoviny potřebné pro tvorbu kvalitního chrupavčitého základu kosti a minerálních látek potřebných pro výživu rostoucí kosti a pro průběžnou osifikaci chrupavek. Nejdůležitější kostitvorné minerální látky jsou vápník a fosfor, dobré je pamatovat i na hořčík, který má metabolický vztah s vápníkem a jeho množství by mělo být vzhledem k vápníku poloviční. Suplementace kostitvornými minerálními látkami by měla být samozřejmostí po celou dobu růstu až do jeho ukončení. Pro správný vývoj pohybového aparátu jsou rovněž důležitými minerálními látkami měď a zinek. Z vitamínů je v tomto období nejdůležitější pamatovat na dostatečný přísun vitamínu E, vitamínu A (nebo lépe jeho prekursoru beta-karotenu) a vitamínu D. Vitamín D je důležitý pro metabolizmus a osifikaci kostí a jeho přísun by měl být zajištěn dostatečně dlouhým vystavením hříběte slunečnímu záření. Jestliže je hříbě dlouhodobě nuceno pobývat ve stáji, ať už z důvodu onemocnění či zranění, je vhodné tento vitamín uměle dodávat do krmné dávky. Vitamín E je důležitý především pro správný vývoj svalstva hříbat a jeho množství by mělo dosahovat 1000 IU denně. Společně s vitamínem E je vhodné podávat selen v dávce 1 mg denně.
Výživa odstávčat
Odstav znamená pro mladé hříbě velkou stresovou zátěž. Stres může být příčinou dočasné ztráty chuti přijímat krmivo, zhoršení kondice a vyšší náchylnosti k parazitárním a virovým infekcím. V tomto období potřebuje hříbě kromě kvalitní pastvy také kvalitní jadrné krmivo v dávce 2,5 - 3 % jeho živé hmotnosti. Období odstavu hříbata většinou rychle překlenou a případné ztráty na hmotnosti rychle kompenzují. V dalším období je nutné krmit hříbě podle jeho aktuální kondice. Nižší skóre kondice stupně 4 - 5 s viditelnými žebry je akceptovatelné, překrmování vedoucí k příliš rychlému růstu může mít za následek vážné zdravotní problémy. Prvořadá by měla být kvalitní píce, jadrnou složku by měl tvořit oves nebo šrotovaná kukuřice. Zkrmování vysokého množství bílkovin a energie výrazně zvyšuje riziko vývojových onemocnění kostí, kloubů a šlach. Nadále je velmi důležitý příjem kostitvorných minerálních látek, mědi, zinku, vitamínu E a selenu. 200 kg vážící odstávče denně potřebuje 26 g vápníku, 16 g fosforu a adekvátní množství vitamínu A (případně beta-karotenu) a vitamínu D. Potřeba vitamínu E je na úrovni 1000 - 1500 IU denně. Jestliže se u rostoucího hříběte začnou objevovat kloubní nálevky je potřebné povýšit množství vápníku v krmné dávce na vyšší úroveň. Rostoucím hříbatům není vhodné zkrmovat čerstvou vojtěšku ani vojtěškové seno. Kvůli vysokému obsahu bílkovin a oxalátů a nevyrovnanému poměru minerálních látek, může mít vysoký příjem vojtěškové píce za následek abnormality růstu a kloubní onemocnění.
Výživa ročků
Dobře rostoucí mladý kůň dosahuje mezi 12 - 15 měsícem stáří okolo 90 % konečné výšky, 95 % délky kostí a zhruba 70 % konečné živé hmotnosti. Během zimní periody, kdy není možnost pastvy vyžaduje hříbě 1,25 - 1,5 kg 12 - 14% bílkovinného koncentrátu na100 kg jeho hmotnosti a dostatek kvalitní sušené píce. Zabezpečen musí být dostatečný příjem vápníku, fosforu, hořčíku, stopových prvků a vitamínu E.
Krmná dávka musí být individuálně regulována podle kondice hříběte. Denní hmotnostní přírůstek ročků by se měl pohybovat okolo 480 - 600 g. Hříbatům ve špatné kondici lze kromě ovsa a šrotované kukuřice přidávat až 1,5 kg spařeného šrotovaného ječmene. Možný je též přídavek polynenasycených olejů v dávce okolo 100 ml. Olej, nejlépe slunečnicový, lze přidávat také pro zvýšení kvality a lesku srsti, vhodný jako náhrada části ovsa přespříliš temperamentním ročkům. Základ krmné dávky ročků by měla opět tvořit kvalitní píce společně s ovsem a šrotovanou kukuřicí. V krmné dávce by mělo být obsaženo zhruba 13 % bílkovin a minimálně 32 g vápníku, 23 g fosforu a 48 g lyzinu. Hříbatům ve špatné kondici a špatně krmitelným hříbatům je vhodné krmnou dávku obohatit o 100 - 125 ml slunečnicového oleje a o komplex vitamínů skupiny B.
