Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výživa při kloubním onemocnění

11. 3. 2010

 

Výživa při kloubním onemocnění

 

Onemocnění kloubů

Kloubní systém sportovně zatěžovaných koní je extrémně namáhám. Fyzickou zátěží dochází k opotřebovávání kloubních chrupavek, k poškozování základní kolagenní hmoty chrupavky a k rapidnímu poklesu hladiny glykosaminoglykanů, látek vážících v kloubní chrupavce vodu a zajišťujících její vhodné mechanicko-elastické vlastnosti. Obdobná situace nastává také s přibývajícím věkem koně, kdy dochází k přirozenému úbytku chrupavkového kolagenu a k významnému poklesu produkce vlastních glykosaminoglykanů. Popsané změny mají za následek rozvoj degenerativních kloubních onemocnění, nejčastěji osteoartrózy.
Vlivem osteoartrózy dochází k deformaci kloubu a k částečné nebo úplné ztrátě jeho funkce. Poškozením kolagenní pojivové tkáně a buněk chrupavky a díky ztrátě proteoglykanů a vody ztrácí kloubní chrupavka svoji elasticitu a kluzkost. Tyto změny se projevují nejprve místní bolestivostí kloubů, později ztuhlostí postiženého kloubu, omezením pohyblivosti a vznikem deformit. Správná léčba osteoartrózy by měla normalizovat narušený metabolizmus a složení mezibuněčné hmoty, utlumit odbourávání chrupavkové substance, zlepšit výživu a podpořit obnovu postižených tkání. Těmto požadavkům vyhovují pro své specifické ovlivňování metabolizmu chrupavky tzv. chondroprotektiva - látky pozitivně ovlivňující a stabilizující chrupavku. Nejvýznamnějšími chondroprotektivy jsou kolagenní hydrolyzát a glykosaminoglykany chondroitinsulfát a glukosamin sulfát. Tyto látky mají pozitivní účinky v procesu osteoartrózy, zlepšují fyzikálně-mechanické vlastnosti kloubní chrupavky, obnovují kloubní funkci, snižují bolestivost a zvyšují kloubní pohyblivost. Lze je s úspěchem a bez obav používat i jako prostředek prevence kloubních onemocnění.
Kolagenní hydrolyzát ovlivňuje metabolizmus buněk kloubní chrupavky i kosti a podporuje syntézu fyziologického typu kolagenu. To znamená, že umožňuje dorůstání a obnovu postižené chrupavky. Podmiňuje mechanické vlastnosti chrupavky, především její pevnost a pružnost. Zabraňuje dalšímu úbytku chrupavek, zlepšuje hybnost a zmírňuje bolestivost. Zvyšuje hustotu kostní tkáně a umožňuje lepší vazbu minerálních látek.
Díky podávání kolagenního hydrolyzátu dochází k pozastavení procesu osteoartrózy, ke zlepšení pohyblivosti a k odstranění bolesti v kloubech.
Chondroitinsulfát a glukosamin sulfát váží v kloubní chrupavce vodu a zabezpečují tak její vhodné mechanicko-elastické vlastnosti. Mají protizánětlivé účinky, snižují aktivitu enzymů poškozujících kloubní chrupavku a pozitivně ovlivňují její metabolizmus. Zvyšují elasticitu chrupavky a příznivě ovlivňují její mechanickou funkci.
Příznivé účinky na kloubní onemocnění může také mít podávání antioxidantů, přednostně selenu spolu s vitamínem E a vitamínu C. Z minerálních látek je vhodný přídavek manganu, mědi a zinku.


Kopyta

Choroby kopyt jsou velmi častým onemocněním koní. Kopyto zajišťuje kontakt s podložkou, působí jako tlumič nárazů a má svou mechaniku. Její narušení vede k nepravidelným kopytům, která potom podle rozsahu deformace funkci kopyta zhoršují. Velmi často se v našich stájích setkáváme s chorobně změněnou kvalitou rohoviny, rozštěpy kopyta a především s hnilobou rohové střelky a patek.
Kvalitu kopytní rohoviny lze velmi podstatně ovlivnit prostřednictvím výživy.
Nejznámějším prostředkem doporučovaným ke zlepšení kvality kopytní je biotin.
Léčba biotinem by měla být dlouhodobá (cca 6 měsíců) a účinná denní dávka by se měla pohybovat kolem15 mg biotinu.
Biotin chrání senzitivní tkáně a posiluje rohovinu spodních částí kopytní stěny. Nezvyšuje rychlost růstu, ale pouze upravuje kvalitu rohoviny kopyta.
Pro podporu a urychlení růstu kvalitní kopytní rohoviny je nejúčinnější podávání kolagenního hydrolyzátu. Kolagenní hydrolyzát dodává látky výrazně urychlující odrůstání kopytní rohoviny, která je velmi kvalitní, tvrdá a pevná. Kolagenního hydrolyzátu lze využít především v léčbě hniloby rohových patek a střelky, při nápravě drobivé a jinak nekvalitní rohoviny, při porušení celistvosti kopyta, při zánětech škáry a při onemocněních chrupavky kopyta a jako podpůrný prostředek při léčbě rakoviny kopyta. Příznivé změny na kopytní rohovině lze v případě podávání kolagenního hydrolyzátu pozorovat již po 3 - 4 týdnech podávání.
Velmi důležitým prvkem, který hraje významnou roli ve zdraví a kvalitě kopytní rohoviny je zinek. Kromě kvality kopytní rohoviny ovlivňuje i zdraví a kvalitu kůže a srsti.
Dobrým prostředkem pro zlepšení kvality rohoviny kopyta je také podávání síry v její organické podobě, tj. nejlépe ve formě sirných aminokyseliny cystinu, cysteinu, nebo methioninu. Síra je důležitou stavební látkou kopytní rohoviny a její nedostatek může být příčinou zhoršené kvality kopytní rohoviny.
Z vitamínů se doporučuje kromě biotinu především vitamín A, z minerálních látek mimo zinku především vápník a měď.


Šlachy a vazy

Základní opatření při akutních šlachových onemocněních je chlazení postižené oblasti studenou tekoucí vodou, případně ledování. Po třech dnech je vhodné střídat chlazení s teplými zábaly, později (zhruba po sedmi až deseti dnech) udržovat končetinu v teple.
Pro podporu léčby šlachových onemocnění je velmi vhodné podávání antioxidantů. Velmi užitečný je doplňkový selen, který by měl být v kombinaci s vitamínem E. Dalším vhodným antioxidantem je rutin, nebo některý jiný bioflavanoid a vitamín C. Prospěšné je také podávání sirných aminokyselin (nejlépe methioninu), lyzinu, biotinu, zinku, mědi a vitamínů skupiny B.
Pamatováno by mělo být vždy na zabezpečení příjmu kvalitní plnohodnotné bílkoviny, která obsahuje všechny esenciální aminokyseliny. Nejvhodnější z tohoto hlediska je příjem kolagenního hydrolyzátu, neboť sama šlacha je tvořena převážně kolagenem a přísun kolagenních peptidů usnadní a urychlí regeneraci poškozené tkáně šlachy.
Naopak nevhodné je podávat doplňky se železem. Přebytek železa může negativně ovlivňovat využití ostatních minerálů a zpomalovat hojení šlachových lézí.


Svalstvo Svalová onemocnění omezují možnosti tréninku u nemalého procenta sportovních a dostihových koní. Nejčastějším onemocněním svalstva, se kterým se můžeme setkat v mnoha sportovních a dostihových stájích je lokální myopatie. Lokální myopatie, označovaná také jako "tying up" syndrom, je onemocnění, které postihuje hřbetní a bederní svalstvo v některých případech i svalstvo hýžďové a stehenní. Klinické příznaky onemocnění se objevují bezprostředně po intenzivní zátěži, někdy již i během této zátěže. Projevují se tuhostí, napětím a bolestivostí postižených svalů. Následkem bolestivosti těchto svalů je zřetelné nefyziologické předvádění pánevních končetin (tzv. klouzavý chod). Při kartáčování a hřebelcování postižené krajiny nebo při nasedání jezdce se kůň prohýbá ve hřbetu a uhýbá bolesti. Není-li akutní proces léčen, přechází do chronicity. Recidivy procesu jsou možné a časté. Při chronickém průběhu onemocnění a při recidivách dochází často k atrofii postižených svalů.
Z analýz krmiva a stanovení selenu v krevním séru nemocných koní vyplynulo, že myopatie se u sportovních koní s velkou pravděpodobností vztahují na kombinovaný nedostatek vitamínu E a selenu. Byla prokázána také určitá genetická predispozice ke vzniku tohoto onemocnění.
Dalším onemocněním lokalizovaným především na svalstvu sportovních a dostihových koní je tzv. abstineční syndrom. Toto onemocnění se objevuje nejčastěji v podzimních měsících, při omezení nebo náhlém vysazení koně z tréninku. Nejčastěji je vyvoláno náhlou změnou tréninkového stereotypu. Klinické příznaky se projevují ztuhlostí a bolestivostí postižených svalů, zejména hýžďových a stehenních, případně i svalů hřbetních a bederních, zřídkakdy svalů hrudních končetin.
Dispozice ke vzniku tohoto onemocnění jsou stejné jako u lokální myopatie a taktéž léčba obou onemocnění spočívá na stejném základě. Protože nejdůležitějším faktorem pro vznik těchto onemocnění je nedostatek vitamínu E a selenu, spočívá léčba především v jejich doplnění do krmné dávky. Vitamín E a selen mají zásadní význam pro správnou funkci svalstva. Ještě než se jejich nedostatek demonstruje zřejmou myopatií, projevuje se často subklinickou ztrátou výkonnosti. Obě účinné látky tvoří za sebou řazený ochranný systém biologických membrán, ve kterém se látkovou výměnou vznikající peroxidy a hydroperoxidy přeměňují na neškodlivé vazby. Nedostatkem vitamínu E a/nebo selenu se přerušuje tento řetěz látkové výměny a vede ke zničení buněčných membrán, ke kterému jsou buňky kosterních svalů zvlášť citlivé. Včasným dodáním vitamínu E a selenu do krmné dávky můžeme tyto patologické procesy zastavit a zahájit regeneraci buněk svalové tkáně. Preventivní obohacování krmné dávky o vitamín E a selen těmto svalovým onemocněním pomáhá předcházet a podporuje rozvoj a funčnost.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář